Historie šachu - Historie editací

Zeman: Kategorie.

2008-04-08T08:33:44Z

Kategorie.

← Starší verze		Verze z 8. 4. 2008, 10:33
Řádek 16:		Řádek 16:

	Původ [[Šógi]] není znám přesně, ale říká se, že [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (nebo jejich japonská verze) se dostaly do Japonska společně s císařským vyslancem na sklonku období Hara (710-794). Šógi získaly na popularitě mezi dvorskou šlechtou v následujícím období Heian (794-1185), kdy bylo hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta.		Původ [[Šógi]] není znám přesně, ale říká se, že [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (nebo jejich japonská verze) se dostaly do Japonska společně s císařským vyslancem na sklonku období Hara (710-794). Šógi získaly na popularitě mezi dvorskou šlechtou v následujícím období Heian (794-1185), kdy bylo hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta.

			[[Kategorie:Šachy]]
			[[Kategorie:Články]]

Zeman: Rozdělení historie a rodiny šachu.

2007-06-20T12:14:25Z

Rozdělení historie a rodiny šachu.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Infobox hra
+Zpět na [[Šachy (rodina)]].
-| kód       = sch
 Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora|mongolské šachy]] (šatora), [[Sittuyin|barmské šachy]] (sittuyin), [[Makruk|thajské šachy]] (makruk), [[Chator|malajské šachy]] (chator), [[Tjyangkewir|korejské šachy]] (tjyangkewir), severoindické ( [[Hindustánské šachy|hindustánské]] ) šachy a východoindické ( [[Párské šachy|párské]] ) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga|čaturangy]] .

Zeman: Infobox.

2007-06-16T16:56:27Z

Infobox.

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2007, 18:56
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{Infobox hra		{{Infobox hra
	\| kód =		\| kód = sch
	\| název = ~~Historie šachu~~		\| název = Šach
	\| foto =		\| foto = sch.jpg
	\| hráčů =		\| hráčů = 2
	\| věk =		\| věk = 8
	\| délka =		\| délka = 60 minut
	\| autor =		\| autor = Peršané
	\| rok =		\| rok =
	\| vydavatel =		\| vydavatel =

87.236.199.150: Infobox.

2007-06-15T09:04:02Z

Infobox.

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2007, 11:04
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Infobox hra
			\| kód =
			\| název = Historie šachu
			\| foto =
			\| hráčů =
			\| věk =
			\| délka =
			\| autor =
			\| rok =
			\| vydavatel =
			\| ocenění =
			\| obchod =
			}}
	Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy\|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki\|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora\|mongolské šachy]] (šatora), [[Sittuyin\|barmské šachy]] (sittuyin), [[Makruk\|thajské šachy]] (makruk), [[Chator\|malajské šachy]] (chator), [[Tjyangkewir\|korejské šachy]] (tjyangkewir), severoindické ( [[Hindustánské šachy\|hindustánské]] ) šachy a východoindické ( [[Párské šachy\|párské]] ) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga\|čaturangy]] .		Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy\|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki\|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora\|mongolské šachy]] (šatora), [[Sittuyin\|barmské šachy]] (sittuyin), [[Makruk\|thajské šachy]] (makruk), [[Chator\|malajské šachy]] (chator), [[Tjyangkewir\|korejské šachy]] (tjyangkewir), severoindické ( [[Hindustánské šachy\|hindustánské]] ) šachy a východoindické ( [[Párské šachy\|párské]] ) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga\|čaturangy]] .

Jedudedek v 12. 2. 2006, 19:12

2006-02-12T19:12:13Z

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2006, 21:12
Řádek 1:		Řádek 1:
	Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy\|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki\|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora\|mongolské šachy]] (šatora), barmské šachy (sittuyin), thajské šachy (makruk), malajské šachy (chator), korejské šachy (tjyangkewir), severoindické (hindustánské) šachy a východoindické (párské) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga\|čaturangy]] .		Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy\|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki\|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora\|mongolské šachy]] (šatora), [[Sittuyin\|barmské šachy]] (sittuyin), [[Makruk\|thajské šachy]] (makruk), [[Chator\|malajské šachy]] (chator), [[Tjyangkewir\|korejské šachy]] (tjyangkewir), severoindické ( [[Hindustánské šachy\|hindustánské]] ) šachy a východoindické ( [[Párské šachy\|párské]] ) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga\|čaturangy]] .

	[[Čaturanga]] doslovně znamená "čtyři účastníci". Tvoří ji čtyři části indické armády: sloni, válečné vozy, jízda a pěchota. Čaturanga proto může být označována jako válečná hra. Není znám přesný původ čaturangy, ale z doby 500 po Kr. vedou jisté stopy do severozápadní Indie (patrně se jedná o oblast Dolní Sird). Nejstarší známá zmínka o této hře je v sanskrtské básnické sbírce Vasavadatta, kterou napsal Subandhu na počátku 7. stol. po Kr.		[[Čaturanga]] doslovně znamená "čtyři účastníci". Tvoří ji čtyři části indické armády: sloni, válečné vozy, jízda a pěchota. Čaturanga proto může být označována jako válečná hra. Není znám přesný původ čaturangy, ale z doby 500 po Kr. vedou jisté stopy do severozápadní Indie (patrně se jedná o oblast Dolní Sird). Nejstarší známá zmínka o této hře je v sanskrtské básnické sbírce Vasavadatta, kterou napsal Subandhu na počátku 7. stol. po Kr.

	Figurky na čaturangu byly tyto: rádža (pohybuje se jako král o jedno pole libovolným směrem vyjma šachu, tj. polí, kde soupeř hrozí okamžitým zajetím), mantri (generál, pohybuje se o jedno pole diagonálně), gádža (slon, pohybuje se o dvě pole diagonálně, první pole přeskakuje, jedná se o ranou podobu střelce), asva (kůň, pohybuje se stejně jako jezdec v evropském šachu, kombinuje přeskočení jednoho pole v ortogonálním a jednoho pole v diagonálním směru), rátha (válečný vůz, pohybuje se jako věž - o libovolný počet polí ortogonálním směrem) a pedanti (pěšci, pohybují se o jedno pole přímo dopředu, berou šikmo dopředu a dosáhnou-li poslední řady, tak se povýší na generála).		Figurky na [[Čaturanga\|čaturangu]] byly tyto: rádža (pohybuje se jako král o jedno pole libovolným směrem vyjma šachu, tj. polí, kde soupeř hrozí okamžitým zajetím), mantri (generál, pohybuje se o jedno pole diagonálně), gádža (slon, pohybuje se o dvě pole diagonálně, první pole přeskakuje, jedná se o ranou podobu střelce), asva (kůň, pohybuje se stejně jako jezdec v evropském šachu, kombinuje přeskočení jednoho pole v ortogonálním a jednoho pole v diagonálním směru), rátha (válečný vůz, pohybuje se jako věž - o libovolný počet polí ortogonálním směrem) a pedanti (pěšci, pohybují se o jedno pole přímo dopředu, berou šikmo dopředu a dosáhnou-li poslední řady, tak se povýší na generála).

	Čaturanga byla původně hrána na desce 8×8 pro hru ~~aštapada~~, která se skládala ze 64 nevybarvených polí, ale některá byla označena diagonálním křížkem (závodivá hra aštapada se hrála s kostkou podobně jako vrhcáby). V čaturanze se armáda každého hráče skládala z jednoho krále, jednoho generála, dvou jezdců, dvou slonů, dvou válečných vozů a osmi pěšců - celkem 16 figurek na každé straně. Hru vyhrál ten, kdo dal mat, nebo zajal všechny soupeřovy figurky. (Varianta pro 4 hráče, s kostkou určující figurku, se kterou se má táhnout, byla poprvé zaznamenána v 11. stol. po Kr.)		[[Čaturanga]] byla původně hrána na desce 8×8 pro hru [[Aštapada]], která se skládala ze 64 nevybarvených polí, ale některá byla označena diagonálním křížkem (závodivá hra aštapada se hrála s kostkou podobně jako vrhcáby). V čaturanze se armáda každého hráče skládala z jednoho krále, jednoho generála, dvou jezdců, dvou slonů, dvou válečných vozů a osmi pěšců - celkem 16 figurek na každé straně. Hru vyhrál ten, kdo dal mat, nebo zajal všechny soupeřovy figurky. (Varianta pro 4 hráče, s kostkou určující figurku, se kterou se má táhnout, byla poprvé zaznamenána v 11. stol. po Kr.)

	Čaturanga se šířila (a vyvíjela) díky dobývání, obchodu a mimo jiné i pomocí misionářských cest. Na západě se dostala do Persie a pak až do Ruska, Turecka, severní Afriky a Evropy. Na severu do Tibetu, Číny, Mongolska a na Sibiř. Na východě do Barmy a potom až do jihovýchodní Asie, Číny, Koreje a Japonska. Následuje stručný přehled vývoje pravidel evropských šachů a šógi (japonských šachů). Podrobnější porovnání pravidel bude následovat později.		Čaturanga se šířila (a vyvíjela) díky dobývání, obchodu a mimo jiné i pomocí misionářských cest. Na západě se dostala do Persie a pak až do Ruska, Turecka, severní Afriky a Evropy. Na severu do Tibetu, Číny, Mongolska a na Sibiř. Na východě do Barmy a potom až do jihovýchodní Asie, Číny, Koreje a Japonska. Následuje stručný přehled vývoje pravidel evropských šachů a šógi (japonských šachů). Podrobnější porovnání pravidel bude následovat později.
Řádek 11:		Řádek 11:
	Šachy se dostaly do Číny pravděpodobně v 8. století po Kr., když nevyhnutelně následovaly východní cestu buddhismu - jak severní přes Kašmír, Nepál a Tibet, tak východní přes Barmu. Největší rozdíl oproti západním šachům a čaturanze spočívá v tom, že všechny kameny na čínské (a korejské) šachy a šógi (japonské šachy) mají stejný plochý tvar. Vzájemně jsou odlišeny čínskými znaky (kanji).		Šachy se dostaly do Číny pravděpodobně v 8. století po Kr., když nevyhnutelně následovaly východní cestu buddhismu - jak severní přes Kašmír, Nepál a Tibet, tak východní přes Barmu. Největší rozdíl oproti západním šachům a čaturanze spočívá v tom, že všechny kameny na čínské (a korejské) šachy a šógi (japonské šachy) mají stejný plochý tvar. Vzájemně jsou odlišeny čínskými znaky (kanji).

	Siang-čchi (čínské šachy) se hrají s plochými kulatými kameny (vypadají jako dámové) a jsou popsány čínskými znaky, které odlišují jednotlivé kameny od sebe. Obvykle hrají modré/zelené znaky proti červeným. Deska 9×10 je rozdělena "řekou" (mezi 5. a 6. řádkem). Stejně jako i v jiné čínské hře go se hraje na průsečících. Při hře nesmí žádný generál (král a jeho osobní stráž - mandaríni) opustit "devítibodový palác" (zvýrazněný diagonálním křížem).		[[Siang-čchi]] (čínské šachy) se hrají s plochými kulatými kameny (vypadají jako dámové) a jsou popsány čínskými znaky, které odlišují jednotlivé kameny od sebe. Obvykle hrají modré/zelené znaky proti červeným. Deska 9×10 je rozdělena "řekou" (mezi 5. a 6. řádkem). Stejně jako i v jiné čínské hře go se hraje na průsečících. Při hře nesmí žádný generál (král a jeho osobní stráž - mandaríni) opustit "devítibodový palác" (zvýrazněný diagonálním křížem).

	Původ ~~šógi~~ není znám přesně, ale říká se, že čínské šachy (nebo jejich japonská verze) se dostaly do Japonska společně s císařským vyslancem na sklonku období Hara (710-794). Šógi získaly na popularitě mezi dvorskou šlechtou v následujícím období Heian (794-1185), kdy bylo hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta.		Původ [[Šógi]] není znám přesně, ale říká se, že [[Siang-čchi\|čínské šachy]] (nebo jejich japonská verze) se dostaly do Japonska společně s císařským vyslancem na sklonku období Hara (710-794). Šógi získaly na popularitě mezi dvorskou šlechtou v následujícím období Heian (794-1185), kdy bylo hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta.

Jedudedek v 12. 2. 2006, 19:04

2006-02-12T19:04:13Z

Nová stránka

Lidé hráli propracované deskové hry již od úsvitu většiny civilizací (úlomky desky a figurek nalezené v egyptské hrobce byly datovány přibližně do r. 4000 př. Kr.). Existuje skupina her pro dva hráče, jejichž cílem je mat - vynucené zajetí soupeřova krále. Tato skupina zahrnuje: [[Šachy|evropské šachy]], [[Šógi]] (japonské šachy), [[Siang-čchi|čínské šachy]] (siang-čchi), [[Chanadraki|tibetské šachy]] (chanadraki), [[Šatora|mongolské šachy]] (šatora), barmské šachy (sittuyin), thajské šachy (makruk), malajské šachy (chator), korejské šachy (tjyangkewir), severoindické (hindustánské) šachy a východoindické (párské) šachy. Má se za to, že všechny tyto rozličné formy se vyvinuly z jedné původní indické hry - [[Čaturanga|čaturangy]] .

[[Čaturanga]] doslovně znamená "čtyři účastníci". Tvoří ji čtyři části indické armády: sloni, válečné vozy, jízda a pěchota. Čaturanga proto může být označována jako válečná hra. Není znám přesný původ čaturangy, ale z doby 500 po Kr. vedou jisté stopy do severozápadní Indie (patrně se jedná o oblast Dolní Sird). Nejstarší známá zmínka o této hře je v sanskrtské básnické sbírce Vasavadatta, kterou napsal Subandhu na počátku 7. stol. po Kr.

Figurky na čaturangu byly tyto: rádža (pohybuje se jako král o jedno pole libovolným směrem vyjma šachu, tj. polí, kde soupeř hrozí okamžitým zajetím), mantri (generál, pohybuje se o jedno pole diagonálně), gádža (slon, pohybuje se o dvě pole diagonálně, první pole přeskakuje, jedná se o ranou podobu střelce), asva (kůň, pohybuje se stejně jako jezdec v evropském šachu, kombinuje přeskočení jednoho pole v ortogonálním a jednoho pole v diagonálním směru), rátha (válečný vůz, pohybuje se jako věž - o libovolný počet polí ortogonálním směrem) a pedanti (pěšci, pohybují se o jedno pole přímo dopředu, berou šikmo dopředu a dosáhnou-li poslední řady, tak se povýší na generála).

Čaturanga byla původně hrána na desce 8×8 pro hru aštapada, která se skládala ze 64 nevybarvených polí, ale některá byla označena diagonálním křížkem (závodivá hra aštapada se hrála s kostkou podobně jako vrhcáby). V čaturanze se armáda každého hráče skládala z jednoho krále, jednoho generála, dvou jezdců, dvou slonů, dvou válečných vozů a osmi pěšců - celkem 16 figurek na každé straně. Hru vyhrál ten, kdo dal mat, nebo zajal všechny soupeřovy figurky. (Varianta pro 4 hráče, s kostkou určující figurku, se kterou se má táhnout, byla poprvé zaznamenána v 11. stol. po Kr.)

Čaturanga se šířila (a vyvíjela) díky dobývání, obchodu a mimo jiné i pomocí misionářských cest. Na západě se dostala do Persie a pak až do Ruska, Turecka, severní Afriky a Evropy. Na severu do Tibetu, Číny, Mongolska a na Sibiř. Na východě do Barmy a potom až do jihovýchodní Asie, Číny, Koreje a Japonska. Následuje stručný přehled vývoje pravidel evropských šachů a šógi (japonských šachů). Podrobnější porovnání pravidel bude následovat později.

Šachy se dostaly do Číny pravděpodobně v 8. století po Kr., když nevyhnutelně následovaly východní cestu buddhismu - jak severní přes Kašmír, Nepál a Tibet, tak východní přes Barmu. Největší rozdíl oproti západním šachům a čaturanze spočívá v tom, že všechny kameny na čínské (a korejské) šachy a šógi (japonské šachy) mají stejný plochý tvar. Vzájemně jsou odlišeny čínskými znaky (kanji).

Siang-čchi (čínské šachy) se hrají s plochými kulatými kameny (vypadají jako dámové) a jsou popsány čínskými znaky, které odlišují jednotlivé kameny od sebe. Obvykle hrají modré/zelené znaky proti červeným. Deska 9×10 je rozdělena "řekou" (mezi 5. a 6. řádkem). Stejně jako i v jiné čínské hře go se hraje na průsečících. Při hře nesmí žádný generál (král a jeho osobní stráž - mandaríni) opustit "devítibodový palác" (zvýrazněný diagonálním křížem).

Původ šógi není znám přesně, ale říká se, že čínské šachy (nebo jejich japonská verze) se dostaly do Japonska společně s císařským vyslancem na sklonku období Hara (710-794). Šógi získaly na popularitě mezi dvorskou šlechtou v následujícím období Heian (794-1185), kdy bylo hlavní město přesunuto z Nary do Kjóta.